Přeskočit na obsah

Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Eminence
kardinál hrabě Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee-Mels
1. arcibiskup olomoucký
CírkevŘímskokatolická církev
ArcidiecézeOlomoucká
Jmenování6. října 1777
PředchůdceMaxmilián z Hamiltonu
NástupceMaria Tadeáš z Trauttmansdorffu
Titulární kostelneměl
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení20. srpna 1758
světitel biskup Giovanni Molin
Biskupské svěcení17. květen 1778
světitel Jeroným Colloredo-Waldsee, arcibiskup salcburský
1. spolusvětitel Ferdinand Christoph von Waldburg-Zeil, biskup v Chiemsee
2. spolusvětitel Franz Xaver von Breuner, biskup v Lavantu
Kardinálská kreace17. ledna 1803
kreoval Pius VII.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození17. července 1729
Místo narozeníVídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Křest17. července 1729 Vídeň[1]
Datum úmrtí12. září 1811 (ve věku 82 let)
Místo úmrtíKroměříž
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníChrám Svatého Mořice v Kroměříži
NárodnostRakouská
Povoláníduchovní
Alma materPadovská univerzita
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Antonín Theodor kardinál z Colloredo-Waldsee-Mels[2] (německy Anton Theodor von Colloredo, 17. července 1729 Vídeň[1] – 12. září 1811 Kroměříž[3]) byl první arcibiskup olomoucký (1777–1811). V roce 1803 se stal kardinálem.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni a byl pokřtěn jako Antonín Theodor Jan František. Byl synem zakladatele mantovské větve rodu Karla Ludvíka Colloredo-Waldsee-Mels a Eleonory Gonzagové.[1]

Knězem se stal 20. srpna 1758. V letech 1766–1776 byl proboštem Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Dne 6. října 1777 byl zvolen biskupem olomouckým, 5. prosince 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a 30. března 1778 jej papež v arcibiskupském úřadu potvrdil. Ordinován byl 17. května téhož roku.

Razil mince a pamětní intronizační medaile (v přísně omezené sérii) v císařské mincovně ve Vídni a věnoval se zvelebování letního sídla olomouckých arcibiskupů v Kroměříži, mimo jiné nechal rozšířit a zušlechtit Podzámeckou zahradu.

Dne 17. ledna 1803 byl jmenován kardinálem.

Kardinál hrabě Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee zemřel dne 12. září 1811 v Kroměříži a byl pohřben před oltářem v kapli Panny Marie Bolestné v tamní kolegiátním kostele sv. Mořice.

Náhrobek olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Colloreda-Waldsee

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Matriční záznam o křtu farnosti Vídeň – Panna Marie u Skotů; s. 02-Taufe_0668
  2. ↑ http://catholic-hierarchy.org/bishop/bcowa.html – základní data na catholic hierarchy
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
1. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Maxmilián z Hamiltonu 		1777–1811
Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee 		Nástupce:
Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Theodor_z_Colloredo-Waldsee&oldid=23992910“